- Úvod
- Lymfatický systém
-
Lymfedém
- Úvod a definice
- Popis nemoci
- Primární lymfedém
- Sekundární lymfedém
- Arteficiální lymfedém
- Dynamická insuficience
- Maligní lymfedém
- Stadia lymfedému
- Diagnostika
- Hlavní známky lymfedému
- Diferenciální diagnóza
- Otoky z příčin místních
- Otoky z příčin celkových
- Lymfoscintirafie
- Komplikace lymfedému
- Léčba
- Komplexní dekongestivní terapie
- Farmakoterapie
- Systémová enzymoterapie
- Venofarmaka
- Diuretika
- Chirurgická léčba
- Napsali o lmfedému
Sekundární lymfedém
Sekundární (druhotný) lymfedém vzniká poškozením lymfatického systému (blokáda lymfatického řečiště) operací, ozařováním (radioterapie), zánětem (opakovaným nebo chronickým), úrazem nebo nádorovým onemocněním. Může však vzniknou i "nechtěným" poškozením při diagnostických a léčebných výkonech. V důsledku překážky se zvýší tlak v lymfatických cévách, následně dojde k jejich rozšíření a tím k vyřazení chlopní bránících zpětnému toku lymfy. Není-li včas zahájena léčba rozvine se chronický lymfedém se všemi negativními důsledky na lymfatický systém a okolní tkáně - viz popis nemoci.
Sekundární lymfedém vzniká periferně od blokády mízního řečiště, většinou v horních částech končetiny a odtud se šíří směrem periferním. U primárního lymfedému tomu bývá opačně.
V tropických oblastech je nejčastější příčinou sekundárního lymfedému filarióza - parazitární onemocnění způsobující ucpání lymfatických cév průnikem parazitů kůží.
V našich podmínkách je nejčastější příčinou sekundárního lymfedému nádorové onemocnění resp. jeho léčba. Lymfedém se vyvine u 10-40% pacientů, kteří podstoupili komplexní léčbu nádorového onemocnění s chirurgickým odstraněním a/nebo radioterapií axilárních nebo pánevních event. tříselných lymfatických uzlin.
Lymfedém může vzniknout velmi krátce po chirurgickém zákroku či v průběhu léčby zářením. Častěji se však objevuje i se zpožděním několika let postupným snižováním transportní kapacity lymfatického systému v postižené spádové oblasti.
Nejčastější lokalizace sekundárního lymfedému
Klinické projevy poruchy lymfatické drenáže vznikají periferně od místa poškození lymfatických cév nebo uzlin. Nejtypičtějšími lokalitami jsou:
- horní končetiny a stěna hrudní v souvislosti s odstraněním lymfatických uzlin (lymfadenektomie) a/nebo jejich ozářením v podpažní jamce v rámci léčby nádorů prsu, maligního kožního melanomu a dalších nádorových chorob horní končetiny a stěny hrudní
- dolní končetiny v souvislosti s pánevní lymfadenektomií a/nebo s ozářením malé pánve v souvislosti s léčbou gynekologických nádorů, nádorů prostaty a konečníku
- dolní končetiny v souvislosti s opakovanými záněty (viry, bakterie, plísně)
- dolní končetiny v souvislosti s žilní nedostatečností
- hlava, obličej a krk v souvislosti s blokovými lymfadenektomiemi a/nebo ozářením pronádory v oblasti hlavy a krku
Lymfedém však může vzniknout i následkem banálních exstirpacích jednotlivých uzlin prováděných z diagnostických důvodů!
